V litém boji zvítězilo KMK Březové nad FC Štok

 Ó, jaké to velké utkání, jež toho dne shlédl lid v bílém ohraničení prostého pole u dědiny Březové! Ranní nedělní nebe, šedivé a žalostně mrkající svými těžkými, dešťovými závěsy, v očekávání slz kropených na trávník, kde měly vyvstat největší boje, jaké lid březovský pamatoval. Tým FC Štok, hrdý a zocelený mnohými zápoleními, stanul tváří v tvář mužstvu KMK Březové, jež jako lvi číhalo na okamžik, kdy zuby sevře kořist svou, v klání velikém.

Sotva píšťala rozhodčího zazněla, již vpřed se vrhli rytíři obého tábora, v nichž bujelo odhodlání, jaké snad ani Achilles nevnímal na poli trojském. A tu se zvedla mela; ten první balon, kulatý a těžký, nesl s sebou osud zápasu. Kopačky, blátem potřísněné, klouzaly po trávníku, jež byl smekavý jak ledy v krutých mrazech na potoku Mlýnském. Souboj o míč stal se urputným střetem – nohama tu jak kopí cílíce proti nepříteli.

Tu náhle, z řad FC Štok vynikl Vláďa Kneipel, statný to jinoch, vysoký a udatný. Prstem ukázal vpřed a jal se slovy galantními ke svým: "Přátelé milí, je čas náš, abychom obloukem umným odvalili břemeno této potupné hrozby! Do boje pro čest a vítězství ve jménu našich štokských barev!" Pak, na povel svého vůdce, balon odhodlaně před sebou vedl.

Ach, avšak i Březovští neotáleli! Neohrožený Michal Pluskal, co ve své bravurnosti kožený míč obratně zkrotil, vstoupil do šarvátky. S mistrovskou přesností odpálil kulatý předmět do výše a přenesl jej až k bráně protivníka. "Nuže, jsi-li mužem, brachu, zkus svou čest a obětuj vše, co máš, abys ten balon zastavil!" pronesl k brankáři protihráčů.

Brankář FC Štok, oděn ve smrtelně černou, se tváří vážnou chopil úkolu svého, však jak blesk projel vzduchem míč, jejž Michal s nadlidskou silou vyslal! Vzpurný vítr svištěl ve vlasech přihlížejícím, napětí bylo hmatatelné, jak střela směřovala do útrob brány. Ó, ta skvostná rána, již snad všichni svatí nebem vedli! Síť se zachvěla, dav vybuchl v jásotu a KMK Březové získalo své druhé vítězné slovo ve 32 minutě boje. "Vidíte, jak poctivou dřinu provází sláva!" pravil Michal a v poklidu se otřel o rukáv. Přičemž prvou ránu vnesl do sítě již ve 25 minutě svižný jinoch Martin.

Avšak utkání nebylo zdaleka u konce. Jak vlna za vlnou v moři se zmítajíce, tak se hráči střídali v ofenzivě i v defenzivě. Přišel však okamžik zlomový, kdy čas zdál se zastavit. Jinoch z FC Štok, mladý Jakub zvaný Navrátil po šesti krušných minutách, proklestil si cestu skrze obranu nepřátelskou, přičemž křik diváků jej doprovázel. Oči všech přítomných napjatě sledovaly, jak Jakub před brankou stojí, a balon před sebou vodí, jakoby sváděl ladný tanec.

"Ó, milí březovští, vizte nyní můj pokus, jenž bohy prosím, aby stal se oslavou naší statečnosti!" A s těmi slovy nohou udeřil balon s takovou sílou, že i samotná příroda ztuhla v oné chvíli. Výstřel šel k bráně, však tu se vzepjal brankář KMK Březové, jako lev se vrhnul do vzduchu a míč rukavicemi svými zastaviti chtěl. Ochozy zařvaly: "Ó, jaká chrabrost! Jaká dovednost v srdci jeho tluče!" A FC Štok snížil skóre.

Čas se krátil, mraky zahalily nebe černé jako osud sám. Země se stala bažinou, kde kopyta noh čvachtala jako v poli plném oranic. Však ani živly zastavit nedokázaly bojovníky těchto dědin, kde čest a sláva, nikoliv bláto, byly tím, co pohánělo kroky jejich. Vpravdě osud rozhodl, když ostřílený bojovník Petr Grulich stvrdil vítězství svého chrabrého mužstva v čase dvou minut, kdy vpravil do sítě protivníka ještě góly dva.

Zazněla poslední píšťala, výsledek 4:1. A přec, nikdo neodešel bez vítězství. "Přátelé, dnes jsme srdce i svaly naše vložili do této hry," pravil kapitán FC Štok. "Ať není vítězství jen v branách, ale v odvaze a vznešenosti naší."

"Tak jest, příteli," přikývl Jan z Březové. "Bohové a lidé viděli, jak jsme své hrdé duše položili v sázku. Ať nás budoucí pokolení chválí nikoliv za skolené brány, ale za galantnost v čase boje."

A tím končí ten hrdinský zápas, jež na dlouhá léta vyprávěn bude u krbu po všech krajinách dědiny.