Krutá porážka KMK Březové

 V dávných dobách, kdy dvě dědiny stály bok po boku, vzplanul boj ne menší než válečné tažení. Dnes na poli zeleném, za mrzkého počasí, kdy šedivá obloha plivala studené kapky vtíravého deště, se proti sobě utkali udatní hrdinové z KMK Březové a divocí Buldoci z Unčovic, dědiny toliko vzdálené na dva kamenné hody.

Tento zápas nebyl pouhým sportovním utkáním, nýbrž soubojem cti, sil a vůle. Na straně KMK Březové vystoupili rytíři v sněhobílých dresech, jejichž čistota zářila jako měsíční svit na nebi. Ladně se pohybovali po bojišti, míč jim splýval s nohama, jakoby měli božské požehnání. Jejich šiky se proplétaly mezi hráči Unčovic s grácií a lehkostí tanečníků, každá střela, každý pohyb byl jako mistrovské dílo, bohužel ale ani jednou nebylo zakončené do sítě nepřátel. Proti nim stála tvrdá smečka z Unčovic – Buldoci, jejichž hřmotné kroky a štěkající výkřiky otřásaly zemí. Tito válečníci nebyli stvořeni pro ladnost či krásu, nýbrž pro hrubou sílu a neúprosnou odhodlanost. Jako psi zrození k boji, zakusovali se do každé akce s divokým zápalem, drtili soupeře svou neústupností a tvrdými zákroky. Čelisti jejich útoků byly silné a pevné jako železná kladiva, a i když se bílí rytíři kmitali kolem nich, Buldoci jen cenili zuby a neúnavně pronásledovali míč. První krev, obrazně řečeno, byla prolita když jejich hromová rána dopadla do sítě KMK s takovou silou, že trávník pod míčem popraskal. Když vzteklý Buldok Pepa zaútočil s takovou zuřivostí, že poslal míč přímo do sítě bílých rytířů. Avšak Březovští rytíři se nevzdali; jejich ladné přihrávky a úžasné střely nakonec prolomily divokou obranu Unčovických a vrátili úder stejně přesně, ale bohužel trefili pouze tyč. Jak bitva pokračovala, srážky byly čím dál tvrdší. Hráči padali na trávu, holeně rudly, avšak nikdo neustupoval. Buldoci, stále zuřivější, vrčeli při každém zásahu, zatímco Březovští se proplétali kolem nich, jakoby si hráli s jejich trpělivostí.

Závěrečný úder přišel, když KMK s bílými křídly jako andělé inkasovali rozhodující gól, který zpečetil vítězství Buldogů. Náhlé zdvojení náskoku Buldogů otřáslo morálkou Březovských. Bílí rytíři se najednou ocitli v obklíčení neuvěřitelné síly a odvahy, kterou vedl další hrdina Buldoků, Martin, ten krutým kopem zpečetil definitivní skóre, jakoby samotné šedé a deštivé nebe chtělo potrestat rytíře za jejich klidnou dominanci. Bylo to kolem třicáté minuty zápasu, kdy Martin poslal do Háje veškeré naděje bílých dresů jeho rána potvrdila osud první poloviny, a zdálo se, že KMK začíná ztrácet půdu pod nohama.

Buldoci, poháněni hněvem a odhodláním, byli posedlí touhou zničit to, co se zdálo být nedotknutelné – bělostné dresy Březovských. Jakmile se dostali na dostřel brány, zuřivě rvali trávník svými ocelovými podrážkami, jako by se sami drali až do samotné země. Jejich oči plály vztekem, svaly na nohách napjaté jako lana na stěžních a tesáky, metaforické i skutečné, se snažily roztrhat bílé, nevinné dresy protivníků na cucky. Byli jako rozzuřená smečka psů, která cítila krev a neúnavně se vrhala vpřed. Jen s ohromným vypětím sil, jejich paže a těla drtily každou překážku, kterou jim KMK kladli do cesty. Březovští i s potrhanými dresy pokračovali dál, jejich čistota nezmizela, jejich síla zůstala neporušena, zatímco Buldoci zůstávali vzteklí, ale nezdolní. Kousaví Buldoci vyfasovali 2 žluté karty za drsné nesportovní zákroky neboť se prali jako vzteklí psi. Ale ani sudí nebyl bez viny, neboť umožnil prorazit obranu KMK, čehož tvrdohlaví bijci z Unčovic ihned využili. Dvě žluté karty se zaleskly držíce v paži sudího, jako výstražné meče, jenž připomínaly, že boj začíná přetékat v chaos. Avšak sudí, ať již záměrně nebo vinou unáhleného soudu, učinil zásadní chybu, když klamně posoudil situaci na hřišti. Jeho rozhodnutí, umožnit Buldokům prorazit obranu KMK, vyvolalo bouři hněvu mezi bílými rytíři. Tvrdohlaví bojovníci z Unčovic toho okamžitě využili – jako smečka hladových vlků se vrhli na oslabené linie Březovských a jejich zuřivá vlna se zdála být nezastavitelná.

Když závěrečný hvizd odzvonil, vzduch byl naplněn vůní bitvy a potu. Buldoci slavili své těžce vydřené vítězství 2:0, zatímco KMK se stáhli, ovšem s jasným vzkazem – příště budou jejich čelisti rozdrceny.