KMK Březové krutě zabodovali

V páteční podvečer za vlahého počasí se sešlo mužstvo KMK Březové v hojném počtu na domácím trávníku zvaném hřiště. Čerstvě nalajnované bílé čáry zářily na zákeřném drňáku. 

Hosté nastoupili ve skromném počtu 4 týpků, kdy tato nedomrlá sestava hrdě naběhla na hřiště se suverénním výrazem jasného vítěze. Vzali sebou i jednoho černého Lucirera, kterého údajně splašili v nějakém pekelném Baru jménem Zanzi. V rudém dresu vypadal skutečně ďábelsky nebezpečný. Později jsme se dověděli, že přišel z místa zvaného Zanzibar. To je ostrov Jamhuri ya Muungano wa Tanzania, takže lekce dějepisu byla skutečně potřebnou. 

Boj začal krutě, když Václav pokoutně vpálil první gól do branky hostujících, a to již ve druhé minutě zápasu. Ale to nebylo žádné překvapení, protože takto personálně oslabení hosté nemohli čekat nic lepšího. Potom přišla 12 minuta s dalším skoróváním a pak šestnáctá a dvacátá sedmá. To již domácí hustě tlačili. Rudí ďáblové sice dostali posilu, a to pátého do plného počtu mužstva. to ale již bylo pozdě a stejně neměli koho střídat, takže vysilující utrpení rudých dresů pokračovalo i ve druhém poločase. 

Fanoušci, kteří nedočkavě slintali v prvním místním zápase, byli nadšeni vývojem hry. Neutuchali v povzbuzování a zasvěceném komentování skvělé hry a ještě skvělejšího skóre. Černorudý Malik útočil jako divý. Několikrát se mu podařilo dostat až před bránu soupeře, ale nikdy neproměnil. To bylo především zásluhou skvělého brankáře domácích. Vychytal i nechytatelné, možná ze zvyku vochytat všechno, takže mu nemohlo nic utéct. První poločas tedy skončil 5:0 ve prospěch bílých triček. 

Ve druhém poločase se již začala projevovat únava rudých ďáblů. Góly z kopaček KMK padaly snad každé dvě minuty. bylo se na co dívat. Václav Šlancar jako krutý a nemilosrdný rozsévač drsných ran zakončil zápas a utrpení hostů posledním patnáctým gólem v šedesáté minutě zápasu. Přestože rudí trihardili, tak jim to bylo platné, jako mrtvému zimník. Závěrečný pískot uzavřel hustopeklo rudých dresů. To pro ně musel být absolutní herbicid. Gigamazec byl nebeskou hudbou pro místní obecenstvo, které ještě bude dlouze vzpomínat na tyto libové časy. 

Dílo bylo dokonáno, zřejmě hosté nedomysleli veškeré důsledky hodné svého jména, které oslavuje Boha. Pokud mužstvo z Bohuslavic obleče "Ďábelsky rudé dresy", nemůže se posléze divit, že se Božské oko odvrátí a výsledný zápas dopadne v jeho neprospěch. Příště je třeba dbát Boží milosti a nastoupit s motem na prsou: "Apage Satanas".